Básničky

30. června 2007 v 12:33 | Čolíto |  Poems
Tys...
Ráda bych ti verše psala,
srdce své Ti odevzdala,
neb Tys mou největší radostí,
Tys kus mé nebeské slasti,
Tys mou múzou poezie,
s Tebou svět nádherný je.
Tys mou krásouv zalíbení,
tak něžná jsou tvá pohlazení,
tak krásná slůvka pochopení
i tvá slastná políbení.
Tys mým vínem i opojením,
Tys mou láskou, co nevyměním.
.......................................................................................................................................................
Jsi...
Jsi číší vína, jež nikdy nepřeteče,
jsi mladou srnkou, jež mi nikdy neuteče.
Jsi třpytivým odleskem na vodní hladině,
jsi vroucím paprském, co poupě v květ rozvine.
Jsi modrá laguna s plující labutí,
jsi ten, co rozpíná svá bílá perutí.
Jsi hlavní doménou mých citů a nadějí,
jsi ten, jehož ruce tiše mě svádějí.
Jsi teplý vánek, jež mé kadeře rozfoukává,
jsi něžný jako dotek, jež pocit bezpečí mi dává.
Jsi kapka rosy, co zvlaží moje ústa,
jsi jediný muž, k němuž láska má jen vzrůstá.
Jsi studánka mých tužeb a přání,
jsi splněný sen mých všedních nadějí.
Jsi andělem mých rozmarů,
jsi tím nejkrásnějším ze všech darů.
Jsi strážcem mých nepřeberných nocí,
jsi jiskra naděje mých uplakaných očí.
Jsi mým sluncem i ve dnech deštivých,
jsi nejhlubším veršem v básních hřejivých.
Jsi myšlenka zapomnění nad ránou i bolestí,
jsi fáčem i lékařem s nejlepší pověstí.
Jsi neznámá píseň s nejhezčí melodií,
jsi nekonečné souvětí, co stále se rozvíjí.
Jsi mladičkou prózou a božskou poezií,
jsi mladý spisovatel s nesmírnou fantazií.
Jsi pravý román, který život vypráví,
jsi Shakespearovo drama, co Hamleta popraví.
Jsi Romeo, který život svůj dal v sázku,
jsi vše, co dává mi ten zvláštní a nádherný pocit slabosti, jež přechází v lásku.
.......................................................................................................................................................
Temnota noci
Ty noci tmavá,
noci opuštěná,
proč tvá příchuť temná
je tak zlá a prozřetelná?
Nemám ráda tvé černé nesnesitelno,
vždyť nejsi existenci bytí,
tvé tajemno, zlo a ukrutno je mi dobře znatelno,
už tě dál nechci snášet ve svém lidském žití.
Mám strach vstoupit do tvého šera,
do té husté kaše nejistoty,
vím, že bys mě ďábelsku moci polapila,
Ty, jenž se nikdy nevzdáš své smutné prostoty.
Jsi úplný opak dne,
toho pána plného života,
v tobě všechno nádherné zhyne,
snad proto, že chmurnost je tvá jistota.
Možná i ty máš své kouzlo touhy,
třeba ho jednou objevím,
dnes jsi však jen nepřítel pouhý,
jemuž se s bolestí svou a strachem nesvěřím.
.......................................................................................................................................................
Stesk po Tobě
Tvé tělo prostoupilo tmavou nocí,
zčervenalo teplem z mých dotyků,
k ránu se už jen ve vzpomínkách vrací
ta noc plna krásných a něžných pocitů.
Nenávidím ráda, kdy loučíš se se mnou,
odcházíš a mizíš z mého života.
Nenávidím povinnosti, jenž mi Tě vezmou
a častokrát pláču, neb chybí mi Tvá prostota.
Chybí mi Tvá přítomnost
ve dnech opuštěných a zjihlých,
kdy vzpomenu si na minulost
se spoustou chvil hezkých a klidných.
Dnes společníkem je mi bílá stěna,
ve které ubíjím svůj stesk.
Připadám si jako pták v kleci polapena
a slzy stíkají mi po tvářích jako žhavý lesk.
........................................................................................................................................................
Všechno, co miluji
Miluji, když mě líbá,
miluji, když mě hladí,
miluji, když se mě dotýká,
miluji jeho věčné mládí.
Miluji všechno, co je jeho,
protože ho miluji celého.
Miluji i všechny jeho chyby,
protože on je tím správným mužem do nepohody.
On jediný dokázal mě okouzlit natolik,
že zbavil mysl mu rozumných úvah
a nechal mé srdce promluvit
a procitnout ten laskavý úžas.
Pohled do tváře tak drsné a přitom jemné
končí na perifériích dalekého temna,
když ucítím tu horkou a něžnou slast
a procitnu do toho překrásného tajemna.
Ztrácím se v hlubinách touhy a štěstí
unášena na vlnách lásky,
upadám do víru toho pokušení
plna emoci bez nadsázky.
Tvá rozporuplná mysl
utápí mě v hlubinách strmých předsudků,
v životě, jenž určitě má smysl
na základě neurčitých a nesnadných rozsudků.
Jsi tak pln kompromisů
i krásných nevšedních nadějí,
já jsem vždy jako zbavena smyslů,
když podléhám kouzlu Tvého mámení.
........................................................................................................................................................
Ztracené naděje
Kam se poděla ta krása,
kam zmizely naše sny?
Proč už srdce nejásá,
proč už nejsou slunečné dny?
Odešel jsi náhle a nečekaně
a nechal jsi mě napospas osudu,
nyní ptáš se, proč oči mé vypadají uplakaně
a zda myslím vážně, že milovat už nebudu?
Po právu nechápeš mé soužení,
ani mé trpké počínání,
tys chtěl být chlapcem, co se nežení
a má rád pouze krásné milování.
Jenže ve světě to takhle nechodí,
nelze pouze takto žít,
dnes už vím, žes mušem, jenž se ke mně nehodí,
s jiným však rodinu nechci mít.
.......................................................................................................................................................
Melodie snů
Slyším pomalou melodii
těch plačtivých dnů,
smutnou a nechráněnou,
tu melodii snů.
Podléhám vlažným kapkám prudkého deště,
nechávám se unášet na vlnách svobody,
ať je mi pět nebo i dvě stě,
jsou to ty nejkrásnější chvíle nevšední svobody.
Nechci se ztrácet
a nechci upadat do víru pokušení,
jež budu muset splácet
v tom opojném roztoužení.
.......................................................................................................................................................
Jsi jak průzračná a klidná hladina moře,
jsi jak zářící slunce, jenž vyhoupne se nad mraky.
Nenajdu už nikdy takového muže,
jehož nezajímá jen hospoda a všední biáky.
Jsi jak lístek jarního květu,
jsi něžný jako bílá sněženka,
za úsměv, který nikdy si nespletu
budu navždy jen Tvá panenka.
........................................................................................................................................................
Kapka deště po okně stéká
stejně jako slza po dětské tváři,
z horkosti veškeré všechno svléká
a vše špatné omýt se snaží.
Příjemný je chlad po nočním dešti,
nepříjemný však stud slz lidského neštěstí
........................................................................................................................................................
Jakto, že mě Tvá slova tak uklidňují?
Čím to, že Ti tolik důvěřuji?
Doufám, že nezraníš mé srdce,
nechci vědět, že milovat chutná i trpce.
Nechci znát bolest ani soužení,
prosím nedej mi poznat to trápení!
Miluj mě hluboce a sladce,
dej mi lásku, jež bys dal i své matce!
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Ajuška83 Ajuška83 | E-mail | 2. července 2007 v 10:03 | Reagovat

Čoli, ;-))))  dala si sem tie, čo sa mi najviac páčili, fakt sú super.  Len píš ďalej, moje srdiečko vždy potešíš. ;-)))))

2 Čolíto Čolíto | E-mail | 4. července 2007 v 11:02 | Reagovat

Ajinko - děkuji za tvá velmi milá slůvka...jěště bych ale řekla, že mám některé lepší!.-)...uvidíš, pokud je sem Eminka dá!:-)...na ty tvé ale stejně nemám!

3 Emi Emi | E-mail | Web | 4. července 2007 v 13:01 | Reagovat

Čolí - mám hrozně ráda tvoje básničky a pokud mi pošleš další, tak je sem určitě dám :)

4 Čolíto Čolíto | E-mail | 4. července 2007 v 19:46 | Reagovat

Emičko, takže ty, které jsem Ti posílala hned vzápětí, jak jsme si psaly na mailu, tak Ti nedošly?Byly jiné než tyto...

5 Emi Emi | E-mail | Web | 4. července 2007 v 20:21 | Reagovat

Ne, už mi pak od tebe žádný mail nepřišel. Já jsem na ně právě čekala a čekala a ono nic :( Tak jsem myslela, že sis to třeba rozmyslela :) Zkus je poslat ještě jednou prosíííím a předem děkuju

6 Čolíto Čolíto | E-mail | 5. července 2007 v 11:54 | Reagovat

Tak já jdu na to, jo?

7 Ajuška83 Ajuška83 | E-mail | 6. července 2007 v 11:05 | Reagovat

Čoli,ja viem, že sa Ti moje básne páčia, ale keď pre zmenu, mne sa zase páčia tie Tvoje.

Keď Eminka bude mať záujem, tak jej môžem tie moje poslať.;-)))

8 Emi Emi | E-mail | Web | 6. července 2007 v 13:35 | Reagovat

Jasně Ajinko, budu ráda, když mi svoje básničky pošleš (já jsem na ně trošku ulítlá) :) Díííík

9 Čolíto Čolíto | E-mail | 6. července 2007 v 16:55 | Reagovat

No vidíš, Ajuško, Emi souhlasí a já už se nemůžu dočkat...sice  jsi mi je posílala, ale tady to bude s tou pravou atmoškou :-D)))...a s těmi obrázky, co k tomu Em dává, prostě super...Emi, včera u těch nových básní bylo víc obrázků, proč tam už nejsou? :-(...

10 Ajuška83 Ajuška83 | E-mail | 6. července 2007 v 17:05 | Reagovat

Emi, tak to tam teda máš. ;-))))

Ty si naozaj slniečko ;-)))

11 Emi Emi | E-mail | Web | 6. července 2007 v 19:41 | Reagovat

Čolí - taky jsem se divila kam mi zmizely a pak jsem zjistila, že jsem je nevědomky smazala:) Dám je tam zpátky ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama