Vzpomeň si, prosím! 8. díl

24. června 2008 v 12:51 | Zuzka:-) |  Příběhy
8. díl
Následující týden Linda prošla všechny známé památky, které chtěla shlédnout. Často myslela na Paddyho, ale rozhodla se, že už se s ním víckrát nesetká. Nevěděla, co od něho může čekat. Pořád se jí honila v hlavě věta, kterou Paddy řekl. Věděla, že se může zeptat Marka, až se vrátí do Německa, ale nechtěla. Neměla odvahu se ptát na svojí minulost. Možná tak trochu ze zbabělosti, možná si už nikdy nechtěla vzpomenout na bolestné vzpomínky, které jí k ranči poutají. O dva dny později Linda seděla v letadle a vracela se do Neměcka. Paddy o tom však neměl ani tušení.
Když ani po dlouhém týdnu Paddy Lindu nepotkal, smířil se s danou situací. Často na ní myslel, ale byl odhodlaný pokusit se o čestný vztah s Katrin. Po třech letech si to zasloužila. Do Vánoc Paddy absolvoval nespočet koncertů, při kterých se snažil nemyslet na Lindu. Každému se zdálo, že svůj vztah s Katrin mají vyřešený, alespoň se vždycky tak tvářil. O Lindě už od toho malého střetnutí v Paříži neslyšel, a navíc měl dojem, že Linda s ním nechce být ve styku. O Vánocích Paddy Katrin požádal o ruku. Celá rodina měla z nadcházející svatby ohromnou radost. Svatba byla stanovemá přesně za šest měsíců, na červen.
Linda strávila poklidné Vánoce v kruhu Markovi rodiny. Pomáhala v ordinaci a práce jí nesmírně bavila. Dokonce našla odvahu se Marka zeptat na svojí minulost. Mark jí pečlivě vyprávěl, co se přihodilo a Linda si postupem času na určité věci začínala vzpomínat. Dokonce si vzpoměla na procházky s Paddym. Najednou jí všechno dávalo smysl. Už chápala, proč se na ní Paddy tak dívalTeď už věděla, proč jí srdce tak divoce tlouko, když jí držel za ruku. Miluje ho ještě víc než předtím. Neustále myslela na to, že Paddymu napíše, ale neudělala to.
Začátkem března vyšlo v novinách oznámení o zasnoubení Paddyho a Katrin. Paddymu to najednou připomělo krutou realitu. Třeba by měl opravdu Lindu pustit z hlavy. Při pomyšlení, že by se jí měl vzdát ho bolelo srdce.
Tentýž den si Linda četla oznámení v novinách. Najednou měla pocit, že se jí ruce proměnily v kusy ledu. Položila noviny zpátky na stůl a nevěřícně zírala do talíře. Pamatovala si všechno, co jí tenkrát u řeky říkal, a srdce jí bolelo. Ona mu věřila a on jí lhal.
Za dva dny Paddy zavolal Markovi na ranč a požádal ho o telefonní číslo na Lindu. Mark napřed odmítl, ale nakonec Paddymu číslo nadiktoval. Z jeho hlasu poznal, jak je Paddy zoufalý. Sotva Paddy položil sluchátko, okamžitě vytočil číslo k Lindě domu.
" Ano?" ozvalo se na druhém konci
" Lindo?" byl to jeho hlas, zavřela oči a dlouho neodpověděla. Paddy opakoval její jméno, jeho hlas zněl nešťastně
" Ano?"
" Tady je Paddy."
" Blahopřeju." srdce se mu na okamžik zastavilo, ale hned věděl, o čem Linda mluví
" Já....nevím, jak to mám vysvětlit a kde začít."
" Nemusíš nic nic vysvětlovat." chtěla se na něho hněvat a na chvíli se jí to podařilo, ale nyní cítila jen smutek
" Nic mi nedlužíš." pokračovala dál Linda
" O to nejde. Lindo, miluji Tě." věděl, že je hrozné jí říkat takovou věc, když se zrovna dočetla v nocinách o zasnoubení.
" Nedělej to ještě těžší."
" Chci jen, aby jsi to věděla. Naše životy byly příliš vzdálené. Nikdy jsme neměli šanci se lépe poznat." Paddy věděl, že je to chabá a nesmyslná výmluva, ale nevěděl jak dál, byl v koncích. Když slyšel Lindin hlas, zatoužil jí opět držet v náručí.
" Můžu Ti někdy zavolat, Lin." pokračoval Paddy po chvíli ticha
" Ne. Budeš se ženit. Nechci, aby jsi mi volal nebo psal. Jenom by mi to připomělo, co jsem nikdy neměla. Sbohem, Paddy. " sluchátko v Paddyho ruce ztichlo. Zavěsila.
Za dva týdny Paddy Lindě napsal dopis, aby jí řekl, jak moc ho to mrzí a co pro něj znamená, ale dopis přišel zpátky neotevřený. Linda se snažila na Paddyho zapomenout. Pamatovala si přesně barvu jeho očí, vůni jeho vlasů, dotek jeho rtů a jeho rukou, zvuk jeho hlasu. Najednou musela na všechno zapomenout. V duchu své city k Paddymu proklínala.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Janina-Mentoska Janina-Mentoska | E-mail | Web | 24. června 2008 v 16:22 | Reagovat

Jujky....strašně krásný a smutný....já chcu aby byli spolu:-(:-))

Ty máš talent Zuzko:-)))

2 Zuzka Zuzka | 24. června 2008 v 17:39 | Reagovat

Janina: tohle není konec.

3 Janina-Mentoska Janina-Mentoska | E-mail | Web | 25. června 2008 v 15:20 | Reagovat

Zuzka: MNo to doufám:-D:-D Musí to skončit happyendem:-D:-D

4 lucka lucka | 26. června 2008 v 13:06 | Reagovat

Proste uzasny..vzdycky se do toho strasne zazeru..uz se tesim na pokracovani..:o))

5 urgona urgona | Web | 27. června 2008 v 12:27 | Reagovat

odvíjí se to zajímavě...

6 Veronika Veronika | 27. června 2008 v 17:44 | Reagovat

Kruci pes, zase to skončilo v tom nejlepším,

já se snad nikdy nedovím jak to vlastně

bude.

Já jsem minule nemyslela, že nás Zuzka mučí

příběhama, její příběhy jsou super, tím

mučením jsem myslela to strašně dlouhý

čekání, to je mučení, jinak je vše v poho.

Doufám, že brzo bude pokráčo, ty Zuzčiny

příběhy jsou těžce návykové, já prostě

musím vědět jak to dopadne, nebo budete

obě mít na svědomí (ty Emi i Zuzka),

že nebudu spát. :-D :-)

7 Zuzka Zuzka | 27. června 2008 v 18:06 | Reagovat

Veronika: tak to si na svědomí vážně nevezmeme. Jinak Emi, ten další příběh uveřejníš až bude celý?

8 Emi Emi | E-mail | Web | 28. června 2008 v 13:30 | Reagovat

Neboj Veroniko, budu se snažit je sem co nejdřív dávat;-)))))))

Zuzko myslela jsem, že ten druhý sem dám až tenhle skončí, aby v tom holky neměli zmatek....:-))))

9 Zuzka Zuzka | 28. června 2008 v 16:17 | Reagovat

Jo, Emi..to můžeš, ale nevím, kdy dopíšu tenhle příběh...mám málo času.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama